"Al-Farabi: druhý učitel po Aristotelovi"

"Al-Farabi: druhý učitel po Aristotelovi"

G. Styris

Profesor filosofie

Katedra filosofie, Athénská národní univerzita jmenem Kapodistrias

V roce 2020 se na celém světě pod záštitou vlády Kazachstánu a UNESCO slaví 1150. výročí narození velkého kazašského filozofa Abú Nasra Muhammada Al-Farabi (870–950 nl). Al-Farabi je zakladatelskou postavou filozofie v arabské kultuře, díky níž byl po Aristotelovi slavný jako „druhý učitel“.

Parafrázování Marxe, obecně přijímané přesvědčení, že ve středověku se šířilo jako stín přes Evropu, přes Střední východ a severní Afriku, vznášelo se duchem: toto je duch Aristotela. Al-Farabi, který systematicky studoval díla Aristotela, vysvětlující je v arabsky mluvícím prostředí, velmi přispěl k druhému rozkvětu řecké filosofie - po období starověku - a jeho šíření po celém větším Khorasanu.

Al-Farabi se narodil na území dnešního Kazachstánu. Studoval v Farabě, Bukhařě, Mervě, Bagdádu a Harraně. Mezi jeho učitele nebyli jen muslimové, vzhledem k tomu, že studoval také s nestoriánskými křesťany, jako je Juhanna (Ioann) ibn Hailan. Al-Farabi byl polyglotem, což mu umožnilo studovat řecké, syrské a perské kultury. V Bagdádu žil až do roku 932. Poslední roky svého života strávil v Damašku, Aleppu a Egyptě.

Al-Farabi byl prvním prominentním filozofem arabského světa. Hlavní prameny jeho filosofie se nacházejí v řecké tradici, v původních textech Platóna a Aristotela, v neoplatonismu a neo-aristotelianismu v Alexandrii. Sám se postavil jako nástupce alexandrijské tradice, která se vyjadřuje s inspirací v jednom ze svých děl.

Al-Farabi byl filosofem v plném smyslu slova, o čemž svědčí jeho závazek k prioritě filozofie před teologií. A to je zvláštní význam jeho pohledu na svět, pokud to vezmeme v úvahu ve světle názorů doby, ve které žil. Představil také koncept světového státu, koncept, který je v naší době obzvláště relevantní. Je pozoruhodné, že současně pozoroval plné respektování každé kultury a tradice a koncept tolerance definuje a vyplývá z jeho politických a filozofických názorů.

Důkazem velikosti Al-Farabi příspěvku je skutečnost, že byl zmíněn Avicennou, jedním z největších představitelů středověké filosofie. Avicenna se marně snažil pochopit Aristotelovu metafyziku, ale když četl komentáře Al-Farabi, dokázal pochopit aristotelský text a stal se autorem svých vlastních pojednání. Filozofie Al-Farabi se projevila nejen v arabském světě. Přední středověký židovský filozof Moses Maimonides neskrýval svůj obdiv k pracím kazašského myslitele. Až do 13. století, kdy se začala systematicky studovat Aristotelovou politiku, Al-Farabi byl jediným středověkým filozofem, který formuloval původní politické myšlení pro arabský i křesťanský svět. Nelze opomenout ani jeho příspěvky k hudbě. Na základě tradic Pythagorejců a Aristoxenosu, jakož i velké šíři názorů Platóna a Aristotela, se Al-Farabi stal autorem „Velké knihy hudby“, díla, které od té doby určovalo vývoj hudební teorie a praxe.

Al-Farabiho práce vyzdvihuje jeden ne tak dobře známý aspekt vlivu řecké kultury: jeho rozšíření na východ. Pohled moderního Řecka je zaměřen hlavně na Západ a ignoruje velkou část planety, a to jak z hlediska počtu obyvatel, tak z hlediska území. Al-Farabi zahájil svou výzkumnou cestu na vzdálených stepích Kazachstánu, kde, jakmile pocítil řecké myšlenky, dostal příležitost pokračovat v práci ve velkých duchovních centrech perské a arabské kultury, kde na přední místo zaujala řecká filozofie a věda. Svými spisy rozhodně přispěl k oživení řeckého myšlení v arabsky mluvícím světě, který sahal od Pyrenejí po hranice Číny.

Vláda Kazachstánu a kazašská národní univerzita jmenem Al-Farabi přijal titanický projekt na podporu dědictví filozofa. V Kazachstánu, kde komunita Řeků šťastně existuje, byla řecká civilizace přijata učením Al-Farabi. V rámci světového roku Al-Farabi se očekává, že se bude konat mezinárodní konference v Athénách, ve městě, kde byl vytvořen, žil a učil „první učitel“, Aristoteles. Konferenci společně zorganizuje Katedra filosofie Athénské národní univerzity jmenem Kapodistrias, Kazašská národní univerzita jmenem Al-Farabi a Velvyslanectví  republiky Kazachstán v Řecku a bude se konat, jakmile to bude možné za podmínek karantény.

Al-Farabi zůstává skutečným filosofem, jehož práce přispívá do největší míry k pochopení globalizace a ke zvýšení tolerance ve všech aspektech sociopolitického života. Jeho život a práce ukazují, že řecká civilizace je vláknem, které spojuje dva světy, východ a západ.